Nabdín

Areál kostela sv. Barbory leží v dominantní poloze nad vsí Nabdín. U kostela je rozsáhlý hřbitov a nedaleko kostela je starobylá zvonice. Kostel je jednoduchá, přízemní stavba, složená původně jen z obdélníkového presbytáře a větší chrámové lodi. Generální oprava a přístavba kostela byla provedena v roce 1695. K jižnímu průčeli byla přistavěna vstupní předsíň s křížovou klenbou a k severnímu sakristie. Kostel má podobnou dispozici jako kostel Všech svatých ve velvarských Malovarech. Jako autor přestavby je uváděn Domenico Spinetta. Byl italského původu a pracoval ve firmě známého stavitele Francesca Anselma Luraga. Vnitřní vybavení kostela pocházelo z doby kolem roku 1700 a zůstalo tam až do 60. let 20. stoleletí.

Kostel se připomíná poprvé v roce 1358 jako farní. Zajímavá a těžko vysvětlitelná je skutečnost, že tak malá obec bez významného šlechtického sídla měla farní kostel a hřbitov pro další tři sousední obce - Bratkovice, Černuc a Ješín. Dálkové cesty z  Prahy přes Velvary do Litoměřic a z Mělníka do Slaného Nabdín míjely, Kostel tedy neměl žádný regionální význam.

Pozoruhodné je i zasvěcení kostelíka sv. Barboře, která je uznávanou patronkou horníků. Jí bývaly zasvěceny kostely v hornických lokalitách, na příklad v Kutné Hoře. Na Velvarsku nebo dokonce v Nabdíně není doložena žádná středověká důlní aktivita.

Kostel sv. Barbory v Nabdíně je truchlivým příkladem drancování po roce 1990. Kostel byl vykraden. V jednom z pražských starožitnictví se podařilo zajistit některé předměty, avšak do kostela se již nevrátily. Úspěchem památkové péče je záchrana architektury, která mizela před očima. V letech 2000–2001 byla provedena náročná rekonstrukce - byla obnovena zřícená klenba v sakristii, opraven krov, položena nová krytina a provedena stabilizace klenby v chrámové předsíni. Vysoká vížka, která dominuje celému okolí, byla rekonstruována podle starších fotografií.